Znalecký posudek je jeden z důkazů v soudním řízení, jeho účelem je získat informace, které jsou pro dané řízení podstatné a které závisí na odborných znalostech zpracovatele - znalce. Znalecký posudek mimo to může být zpracován také pro účely jedné ze smluvních stran např. pro účely prokázání nebo vyvrácení vad díla a pro komunikaci s protistranou na nejvyšší odborné úrovni.
Znalecký posudek musí být vyhotoven znalcem jmenovaným pro daný obor, odvětví příp. specializaci. Znalecký posudek tedy obsahuje znaleckou doložku, která uvádí, kdo a kdy znalce jmenoval, pod jakým číslem a v jaké odbornosti.
Znalecký posudek může být vyhotoven také s rozšířenou znaleckou doložkou ve smyslu § 127a občanského soudního řádu, jako by se jednalo o posudek vyžádaný soudem. Tím prohlašuje, že znalecký posudek provedl s maximální možnou péčí, nezávisle na zúčastněných stranách. Pro vypracování znaleckého posudku s touto doložkou vyžaduji kontakt také na protistranu tak, aby mohly být informace a zásadní podklady poskytnuté pro zpracování znaleckého posudku ověřeny, popř. je žádoucí přítomnost zástupce protistrany také při místním šetření, tak jako je tomu v případě, kdy je objednatelem posudku soud. Znalec bere na vědomí povinnost oznámit skutečnosti, pro které by byl jako znalec vyloučen, nebo které by mu bránily být činný jako znalec. Znalec dále prohlašuje, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, zejména skutkové podstaty trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 trestního zákoníku. Na takto vyhotovený znalecký posudek soud při provádění důkazu pohlíží stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem.
- Vypracování znaleckého posudku může zadat jakákoliv fyzická nebo právnická osoba.
- Vypracování v případě již zahájeného soudního sporu zadává většinou soudce, nebo jiná osoba vedoucí řízení, stejně tak jej ale může předložit kterýkoliv účastník řízení dle §127a OSŘ. Pokud byl takový posudek vyžádaný účastníkem řízení vypracován soudním znalcem zapsaným v seznamu znalců pro příslušný obor a má všechny náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, přihlíží se k němu stejně, jako ke každému jinému znaleckému posudku, zadaném přímo soudem.
- Při požadavku vypracování znaleckého posudku využijte uvedené kontakty, kde popište v emailu, telefonicky nebo kontaktním formulářem předmět posudku. Po navázání kontaktu upřesníme otázky na znalce a další podrobnosti. Cenovou nabídku na vypracování znaleckého posudku obdržíte vždy nejpozději po upřesnění znaleckého úkolu.
- V zadání znaleckého posudku se vždy vymezuje úkol, případně se formulují otázky, které má znalec zodpovědět. Správná formulace otázek je často jedna z nejdůležitějších částí posudku. Doporučuji správné volbě otázek věnovat pečlivou připravu a intenzivní komunikaci se znalcem. Zásadní je úprava do takové podoby, aby odpověďmi byla podchycena podstata problému a nedocházelo ke zbytečnému protahování znaleckého posudku tzv. „plevelem“. Za „plevel“ považuji informace, které neposouvají řešení problematiky nikam dále, ale pitvají se v nepodstatných detailech. Doporučuji vždy volit otázky na které bude srozumitelná odpověď – zjednoduší to přehlednost problematiky a zjištění znalce pro čtenáře. Obecné otázky typu: „Vyjádřete se ke kvalitě díla“, mohou působit jednoduše a srozumitelně, Znalec se však v takovémto případě musí zabývat všemi aspekty kvality díla (těch může být opravdu hodně), projeví se to následně nejen na ceně z důvodu časové náročnosti takovéhoto zkoumání, ale také v nepřehlednosti, protože se např. nevyjadřuje jen k případně nekvalitě, ale také kvalitě všech stránek díla pro které má odbornost. Vhodnější je v daném příkladě zadání otázky konkrétněji k vadě, která je předmětem sporu – např. „Nachází se na díle vada XY? Pakliže ano, co je její příčinou?“ Mimo to, obecných otázek by se zadavatel měl vyvarovat – znalec má posuzovat odborně již vzniklý problém. Samozřejmě v případě, kdy znalec při svém šetření zjistí důležité skutečnosti, pak je v posudku uvádí také. Otázky by také neměly být navádějící.
- Zjistí-li se po předběžném seznámení s dokumentací, že je technicky pravděpodobné, že odpovědi znaleckého posudku budou ve Váš neprospěch, upozorním na tuto skutečnost ve chvíli zjištění. V takovémto případě je možná dohoda na uhrazení pouze nákladů a času do té doby vynaložených.
- K vyhotovení znaleckého posudku je téměř vždy nutné osobní místní šetření znalce. Termín místního šetření bude dohodnut podle časových možností objednatele znaleckého posudku a znalce. Délka místního šetření závisí na rozsahu prováděného měření a složitosti znaleckého posudku. Zpravidla je nutné počítat minimálně s 2-4 hodinami, ale i více.
- Znalecký posudek vždy obsahuje zadaný úkol – otázky položené znalci a odpovědi na tyto otázky. Odpovědi jsou vždy v mantinelech stanovených oborem, ve kterém byl jmenován, znalec se nesmí vyjadřovat k právním otázkám. Posudek dále obsahuje použité podklady, popis zkoumané skutečnosti. Písemný posudek je svázán, jednotlivé strany jsou očíslovány a sešívací šňůra připevněna k poslední straně a přetištěna znaleckou pečetí, která obsahuje státní znak, jméno znalce a obor pro který byl jako znalec jmenován. Na poslední straně je také připojena znalecká doložka, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku.
- Znalecký posudek musí být dle zákona přezkoumatelný, tzn. znalec by měl v posudku uvést jak ke svým závěrům došel a dostatečně svůj postoj zdůvodnit. Často se lze setkat s posudky, které toto ne zcela splňují. Posudek, který obsahuje jen titulní stranu, stranu s předmětem posudku a popisem, kdy a kde znalec provedl místní šetření a stránku se závěrem a doložkou. Kdy v posudku znalec nijak nevysvětluje jak ke svým závěrům dospěl - takovýto posudek udělá bezesporu velikou počáteční radost objednateli. Nicméně tato radost je vykoupena často hořkým prozřením později, kdy se může ukázat znalecký posudek stavěný na chrabých základech jako zbytečný a neprůkazný. Jako znalec se proto snažím udělat maximum pro dostatečné zdokumentování a vysvětlení proč a jak bylo dosaženo závěrů posudku. Pravda někdy není příjemná, ale často je přínosnější než růžové brýle které se po čase zakalí. Rada na závěr? Jak poznat kvalitního odborníka? Tak takovou Vám nedám, je to složité a pozná ho jen další odborník, který přezkoumá postupy a závěry. A jak se pozná, že přezkoumavatel je odborník? opět stejným postupem :).